Soutěž o nejlepší povídku

Něco o porotcích-->ZDE

Soutěžní povídky--> ZDE

Povídky porotců--> ZDE

Hodnocení povídek--> ZDE

Postupující do 2.kola--> ZDE

1.kapitola Neznamý upír

1.kapitola neznámý upír

24. srpna 2010 v 20:27 | Verisssek
Téma: Twilight
Takže jsem v šuplíku našla starou nedopsanou povídku a rozhodla jsem se v ní pokaračovat a dokončit ji. Takže doufám, že se vám bude líbit. Je hlavně o Jasperovi a Alici a zkoušce jejich lásky a taky se v povídce vyskytuje jeden dost nechutnej upír, na kterého jsem si postupem času vypěstovala alergii..!! :D Takže pls pls pište komenty....a i nějakou tu kritiku :)

Proč zrovna my?

1.kapitola
Neznámý upír

    Znuděně jsem ležela na pohovce v pokoji a poslouchala písničky. Všichni byli pryč. Rose s Emmentem někde v Paříži. Esme s Carlislem neznámo kde. Bella jela navštívit na víkend svou matku a Edward s Jasperem šli na lov. Jediná já, Alice, trůnila doma a k smrti se nudila.
Na nákupy se mi samotné nechtělo a tak jsem jen polehávala, nepřítomně hleděla z okna a muziku skoro nevnímala.
    Najednou však upoutalo něco mou pozornost. Na schodišti se ozvala rána rozbíjeného skla a já zachytila pach. Pach upíra. Pach neznámého upíra. Vyděšeně jsem se postavila a zamířila ke dveřím. "Jak to, že jsem nic neviděla?" řekla jsem si potichu. Na schodišti mě za prvé upoutalo rozbité okno a střepy po zemi a za druhé muž, který jen tak postával pod oknem a nejspíše čekal, až někdo dorazí.
Neměla jsem žádné vidění, ale něco v hloubi duše mi říkalo, že se to nevyvine moc dobře.
    "Hm….tak to ten tvůj pěkný pach jsem zachytil." oslovil mě muž. Koukal na mě, usmíval se a čekal, až něco řeknu. Z jako typického upíra z něj vyzařovala krása, ale něco
v jeho červených hlubokých očích mi říkalo,že je krvelačný a krutý. Prostě se mi vůbec nelíbil. Vlasy měl černé, dlouhé po ramena a svázané vzadu. Plet měl zcela bílou. Na sobě měl dlouhý rozepnutý černý kabát, pod ním koukalo tmavé tričko s potiskem a černé kalhoty a mohutné boty. Mohlo mu bát tak dvacet dva
let a i když se usmíval, působil na mě hrůzostrašně.
    "Byl jsem kousek odsud na lovu a překvapilo mě, že tu je i jiný upír. Dlouho jsem na žádného nenarazil." pokračoval muž, když
viděl, že se nemám k odpovědi. "No a tak jsem si řekl, že se zastavím."
"Tak to jste vy co tu
loví."zareagovala jsem konečně. "Myslím, že jste mě a mé rodině způsobil jisté komplikace." Už dlouho se v okolí a občas i ve Forks ztrácí záhadně lidé a zhruba za 2-3 dny se najdou v hrůzném stavu zakrvácené a bez některých částí těla. Carlisle říkal, že tenhle upír se ve svém údělu opravdu vyžívá. A taky, že si s tím nemáme dělat starosti, protože zhruba za měsíc zase zmizí.
    "Ach, omlouvám se….."
"Alice Cullen" řekla jsem mu svoje jméno.
"Omlouvám se Alice. Vám i zbytku vaši rodiny, ale nevěděl jsem, že toto území je již obsazené. Vůbec mě to nenapadlo. A mimochodem, kolik vás je?" usmál se na mě. Váhavě jsem se na něj podívala, ale pak mu odpověděla. Pocítila jsme totiž nutkáni co nejrychleji se ho zbavit. "Já a dalších šest členů mé rodiny. A ted prosím odejděte……..a už se tady neukazujte." řekla jsem mu, otočila se a chystala odejít, ale neznámý mě rychle oběhl a postavil se doprostřed schodiště tak, že jsem nemohla projít. V jeho očích se objevili jiskřičky pobavení, ale zároven z nich vyzařoval i děs. Posmschtivtivě se na mě usmíval.
    "Nezdá se ti nezdvořilé, mě takhle vyhodit?" posměvačně říkal svým hlubokým hlasem. "Kdepak máš ted svých šest členů rodiny? Víš….docela jsi mě naštvala tím tvým nezdvořilým chováním a vyhozením." říkal a hrozivě se na mě smál. Najednou se na jeho rameni objevila něčí ruka a ozval se známý hlas.
"Ty jsi mě taky docela naštval tím, jak se chováš k mé Alici."řekl mu Jasper s dost naštvaným výrazem a opodál stál Edward připraven zaútočit.
"Opravdu? A naštvu tě takto ještě víc?" otázal se ho zdvořile upír, otočil se na mě a obrovskou silou do mě praštil. Zastihl mě nepřipravenou, a proto jsem se odlepila nohama od země, přelétla zábradlí, obrovskou silou narazila na protější stěnu a podél ní spadla až do přízemí. Chystala jsem se postavit, ale ten neznámý upír přistál vedle mě, popadl mou ruku a chystal se jí utrhnout. Vše se seběhlo tak rychle, že jsem ani nestačila zareagovat. Škubl, ale v tom se mu na zádech objevil Jasper. Ten upír ho však odhodil. Hned potom se na něj vrhl Edward a Jasper se ihned přidal. Přede mnou se strhla bitka. Edward a Jasper byli sice v přesile, ale ten neznámý upír byl velmi silný, možná i více než Emment, a taky mu to docela dobře myslelo, jakoby předvídal jejich pohyby. Bylo na něm vidět, že má už staleté zkušenosti.
    Chystala jsem postavit a pomoci mým bratrům, protože má natrhnutá ruka se zase zahojila, ale na mé ruce jsem objevila dobře viditelný půlměsícový obtisk. Ten neznámý upír mě kousl a já si toho ani nevšimla. Zvedla jsem oči od toho znamení na věky a zadívala se na bitku před sebou.
    Ten hrozivý upír trefil paží Edwarda do břicha a ten přistál s obrovskou ranou na schodišti, které se pod ním propadlo. Postavila jsem se a chtěla jít pomoc Jasperovi, ale ten mě pouze se slovy: "Nechci, aby se ti něco stalo." odstrčil zpět ke stěně. Edward se vrátil zpět do bitky a já už viděla jen hemžící se barvy. Hodlala jsem Jaspera neuposlechnout a stejně jim jít na pomoc, ale ani jsem nestačila. Najednou však někdo otevře dveře. S udiveným a překvapeným výrazem v nich stál Carlisle a Esme. Neznámý upír odhodil Jaspera ke stěně a než na něj stačil zaútočit někdo jiný, zmizel tím samým oknem, kterým přišel. Jasper se postavil, přiběhl ke mně a zeptal se: "Jsi v pořádku." Přikývla jsem, ale on tomu moc nevěřil. Koukla jsem na Edwarda a pak zpět na něj. "Spíš, jestli vy dva jste v pořádku."
"V naprostém pořádku." ujistil mě a Edward přikývl.
    "Co se tady stalo?" otázal se nás Carlisle. "A co to bylo za upíra?" podíval se směrem k rozbitému oknu.
 
 

Reklama