Soutěž o nejlepší povídku

Něco o porotcích-->ZDE

Soutěžní povídky--> ZDE

Povídky porotců--> ZDE

Hodnocení povídek--> ZDE

Postupující do 2.kola--> ZDE

7.kapitola- Můj přítel pavouček a rozbité zrcadlo

17. září 2010 v 21:18 | Verisssek |  7.kapitola- Můj přítel pavouček a rozbité zrcadlo
A je tu další kapitolka. Tentokrát jsem se  ji snažila napsat tak trochu delší, tak doufám, že budete rádi. Hned du psát další kapitolku, tak doufám, že se tu zítra nebo v neděli objeví. A zase prosím komentáře at vím, že to nepíšu zbytečně.

7.kapitola
Můj přítel pavouček a rozbité zrcadlo

     Vysoko v horách jsme našli starou opuštěnou boudu. Elzar rozhodl, že v ní pár dní zůstaneme, dokud se nerozhodne pokračovat v cestě.
    "Kdybych byl člověk," řekl Elzar, a s mírným zhnusením při slově člověk, se roztáhl na pohovku. "Tak bych se tu i zabydlel." Zhnuseně jsem na něj koukla a zamířila po schodech nahoru. Byl tam ještě jeden malý pokojík, a tak jsem se v něm zabydlela. Elzar měl vyjimečně pravdu. Chatka to byla opravdu pěkná. Jenom jsem doufala v to, že se její majitelé dlouhou dobu neukáží. Nejspíš by tu návštěvu nepřežili ve zdraví.
    Přešla jsem pokoj a hodila své malé zavazadlo na postel. Potom jsem zamířila do koupelny. Vlastně ani nevím proč. Možná jenom ze zvyku. Došla jsem až k umyvadlu, opřela se o něj. Zvedla jsem hlavu a koukla do zrcadla. V tu chvíli mi přišlo, jako by se z něj na mě koukal někdo jiný. Krátké rozcuchané tmavé vlasy, umazaný obličej a červené krvavé oči. Tohle jsem snad nemohla být ani já. Chvilku jsem na ten odraz omámeně koukala. Potom jsem však vztekle sundala zrcadlo ze zdi a mrštila s ním o zem. "Sakra, já už se opravdu začínám chovat jako upír," klekla jsem si po chvíli k tomu zrcadlu a začala pomalu sbírat střepy. "Sedm let neštěstí," usmála jsem se sarkasticky při tom. "Já už snad začnu být i pověrčivá." Zvedla jsem jeden větší kousek rozbitého zrcadla a koukal ještě jednou na svůj odraz. "Krvavé upíří oči," šeptla jsem a znovu mrštila tím kouskem skla o zem. Takhle to dál nepůjde, já nechci být monstrum, já nechci zabíjet! A taky že už nebudu! Lidskou krev do mě už nikdo nedostane!

XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX

Pondělí
    Uběhli tři dny. Tři dlouhé dny, které mi připadaly jako roky. Elzar se mě stále snaží dostat na lov, ale já nepovolím. Lidské krve se už nedotknu!
     Můj nový život tady mi přijde jako bych nežila. Ležím na pohovce a koukám na pavouka v rohu pokoje, jak si spřádá své sítě. Nevím, co je na něm tak zajímavého, ale je to můj jediný přítel tady.
Úterý
    Další den a mě zase přišel jako celý rok. Můj přítel pavouček si už upletl síť. Dokonce do ní chytil i svou první mouchu. Zakousl se do ní a pomalu vysál. Při téhle chvíli jsem se raději otočila. Mé oči už začali být totiž dost hladové. Vůle však byla stále silnější. Lidské krve se nedotknu. To raději zešílím.
Středa
    Pavouček má další mouchu a mé oči začínají být už dosti šílené. Elzar se nahoře už pár dní neukázal. Myslím, že
dole spřádá nějaké své lstivé plány. Snažila jsem spatřit nějakou budoucnost, ale nějak mi to nejde. Poslední dobou, jako by má schopnost mizela. Vůbec netuším, co to semnou je.
Čtvrtek
    V noci se zde objevil Elzar a dal mi poslední šanci na to, abych s ním šla na lov. Znovu jsem rázně odmítla a vůbec se na něj nepodívala. Pavouček se mi totiž na pohled zamlouval víc než on. Z něho mi akorát bylo na zvracení.
Pátek
    Jak jsem říkala tak se i stalo. Elzar opravdu spřádal své lstivé plány. "Když nemůže Mohamed k hoře, musí hora k Mohamedovi," šeptla jsem si potichu. Tohle rčení totiž Elzara dokonale vystihovalo. Nebo alespoň jeho plány. Nejspíše to
pojal tak, že když já nechci za potravou, musí ona ke mně. V noci totiž přitáhl do chaty nějakou osobu. Její sladká krev mě udeřila do nosu a já se skoro neovládla. Moje vůle tu však stále byla. Já se lidské krve nedotknu. Pavouček taky poslušně čeká na svou mouchu, i když teď žádné nelítají. Zakoukala jsem se na jeho síť.
Sobota
    Snažím se přemáhat svou žízeň, ale teď když je tak sladká krev kousek odemne, je to o mnoho teší. Pomalu mi spaluje hrdlo a prodírá se mi až do morku kostí. Ale já to nevzdám!
Neděle
    Můj kamarád pavouček už pomalu stárne. Přece jenom není nesmrtelný tak jako já a někdy umřít musí. Jeho síť se pomalu rozpadá a on už nemá dost sil na to, aby ji spravil. Proto se mu do ní už ani nechytí žádná moucha. Začíná mít žízeň tak jako já. Jeho trápení bude však kratší. Moje totiž nikdy neskončí.
Pondělí
    Je tu další týden a já už deset dní neměla žádnou krev a přitom je tak kousek odemne. Ta osoba dole tak nádherně voní a mě tak strašně pálí hrdlo.
Úterý
    Krátký pavoučkův život skončil. Už bohužel neměl dost sil na opravu sítě a na chytání potravy. A já už pomalu začínám z té žizně šílet. Můj život, ale neskončí jako pavoučkův. Já se tou žízní budu trápit navždy. Teď bych si to s ním i ráda vyměnila.
Středa
    Pomalu mi dochází vůle. Nejraději bych se teď hned vrhla dolů na tu osobu a vysála z ní každičkou kapičku krve. Ale ještě ne, ještě musím vydržet.
Čtvrtek
    Končím! Rezignuji! Plně přijímám svou podstatu! Bohužel jsem upír a taky se tak musím chovat! Má žízeň už nejde víc krotit. Strašlivě mě pálí hrdlo a ta osoba strašně hezky voní.
    Postavila jsem se a obrovskou rychlostí se dostala do přízemí. Teď ta vůně byla ještě silnější a vábnější. Vysála jsem každičkou kapičku, ale stále jsem neměla dost. Koukla jsem na Elzara, který mě radostně pozoroval.
    "Ale jasně, maličká, že mám ještě. Venku je krve co hrdlo ráčí." Rychle jsem ho oběhla a vyrazila ven na lov. Teď už jsem nebyla civilizovaná upírka Alice. Teď ze mě byla pravá nefalšovaná upírka! Lov na krev právě začal.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Deni♥ Deni♥ | Web | 17. září 2010 v 22:29 | Reagovat

uff, promiň že sem tak dlouho neobíhala :((

2 blackangel1998 blackangel1998 | E-mail | Web | 18. září 2010 v 10:32 | Reagovat

Ahoj,promiň,že zas otravuju (asi jem jediná ze zúčastněných),ale zajíámalo by mě,kdy bude vyhodnocení té soutěže s povídkami?

3 Alesa Cullen Alesa Cullen | Web | 18. září 2010 v 10:48 | Reagovat

To i mě,zrovna jsem se taky chtěla zeptat :-D
Jinak moc hezká povídka,moc se mi líbí :-)

4 T.Greene T.Greene | Web | 18. září 2010 v 13:38 | Reagovat

promin že ti to posílám ae: Tady ti něco posílám. Když právě začínáš číst tohle nepřestávej nebo seti stane něco špatného. Jmenuji se Daisy, je mi 7let mám blond vlasy aděsivé oči. Nemám nos a uši jsem mrtvá. Pokud tohle nepošleš 15 lidemzjevim se dnes večer u tvé postele s nožem a zabiju tě. Tohle nenivtip! Něcodobréh...o se ti stane v 15:22 -někdo ti zavolá nebo k tobě promluví a řekneMILUJI TĚ!!! P.S.: NEPORUŠ TO... Sorry, že ti to posílam. Posílam to zestrachu. Ne o sebe, ale o své blízké. Tento dopis pocházíz Venezuely byl vyslán, aby změnil tvůj život a udělal těšťastnější. Pošli tento dopis 20 lidem do 96 hodin. Změny se dočkáš do 5dnů. Alena Kovaříková, která to poslala 22 lidem, v losovani vyhrálaautomobil. Erik Pražák, který tomuto neuvěřil byl zavražděn a rano ho našly rodiče v posteli a s nožem v srdci a bez oči!!

5 Kiwy Kiwy | Web | 18. září 2010 v 20:17 | Reagovat

wow já věděla, že se mám na co těšit ;p bezvadné Alice se rozjela woooow XD ... těším se na pokračování =o) tvoje Kiwy♥

6 LEJONKA CULLEN LEJONKA CULLEN | E-mail | 18. září 2010 v 21:29 | Reagovat

wowo fakt nááádhera prosím proím hrozně moc at se zase vrátí k jasperovi !!!!

7 verion verion | Web | 19. září 2010 v 12:52 | Reagovat

[1]: toe v poho...ja tk moc nestíhám...:)

[2]:mno já už sem to hctěla vyhodnotit, ale nějak se mi pořád neozívají porotci....ae zkusim to nějak vyřešit a nejpozději do neděle by to mělo bejt :)

[3]: moc dík...jinak presen to same...do nedele by to melo bejt uz snad hototove

[5]: mno zase moc dík..:)

[6]: dekuju...:) ...a snad sdnad se vrátí :D :P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama